Murphyho počítačové zákony.doc

Základní poznatek o využití elektronického zpracování dat:

Počítač existuje proto, aby usnadňoval práci,
která by bez něho neexistovala.

Základy murphyologie

Murphyho zákon je upřesněním a logickým rozvinutím obecného zákona entropie, podle něhož se všechny částice universa snaží uspořádat v co možná největším nepořádku. Poznání, že uvedené částice ti při tomto svém putování šlápnou alespoň jednou na palec, vedlo k formulacím Murphyho zákonů...

První základní věta:
Murphyho zákon je počítačem optimalizován.

Druhá základní věta:
Všechno se nepodaří současně.

Třetí základní věta:
Nepodaří se to ani tehdy, když se to vlastně ani nepodařit nemůže.

První elektronická aplikace:
U počítačů není nic nemyslitelné, natož potom nemožné - kromě toho co je potřeba.

Druhá elektronická aplikace:
Ve světě elektronického zpracování dat poruchy nekončí, nýbrž přechází jedna v druhou a navzájem se překrývají.

Třetí elektronická aplikace:
Počítačové poruchy čekají trpělivě na ten nejnepříhodnější okamžik, aby pak udeřily o to nemilostivěji.

Danielova korekční poznámka ke třetí elektronické aplikaci:
Může porucha udeřit?

Joachimova odpověď na Danielovu korekční poznámku:
Jen počkej.

Čtvrtá elektronická aplikace:
U počítačů se nedá na nic spolehnout.
Ani na to, že se nedá na nic spolehnout.

Pátá elektronická aplikace:
Nikdy se nemůžeš vyhnout velké poruše tím, že vyprodukuješ malou. V lepším případě se malá porucha připojí k velké, aby ji podpořila.

Šestá elektronická aplikace:
Nikdo si nedovede představit tolik poruch, kolik se jich odehraje uvnitř počítače.

Bernhardův postřeh:
Můžeš si být jistý, že je všechny pocítíš jednotlivě na vlastní kůži.

Matematické zdůvodnění Murphyho zákona:
Exaktní matematický vzorec pro Murphyho zákon v oboru elektronického zpracování dat zní:
1 + 1 = 2,
kde "=" je symbol s významem "zřídka kdy, jestli vůbec".

Hardware všeobecně

Hardware je vydařený pokus, jak předem vytušit softwarové chyby, optimalizovat již existující omyly, vše uložit do paměti a produkovat stále větší rychlostí...

Dvojzákon komplexního hardwaru:
1. Komplexní systémy inklinují ke komplexním chybám.
2. Jednoduché systémy naopak inklinují ke komplexním chybám.

První doplnění:
Nové systémy produkují nové chyby.

Druhé doplnění:
Nové systémy opakují svoje nové chyby.

Třetí doplnění:
Staré systémy produkují nové a staré chyby.

Závěry:
1. Komplexní systémy inklinují k tomu, aby omezovaly svou vlastní funkci.
2. Počítače fungují jen proto, aby mohli produkovat chyby.
3. Systémy inklinují k růstu a stávají se tak troufalými.

Rozpory digitální a analogové logiky:
1. Lidé, kteří pracují s počítači, se nechovají tak, jak počítač vyžaduje, aby se chovali.
2. Lidé se budou chovat rozumně jen tehdy, jestliže byly již ostatní možnosti vyčerpány.
3. Systémy zabezpečené proti idiotům jsou idioty obsluhovány.

Axiom o složení:
Vše co bylo složeno, se dříve nebo později zase rozpadne.

Udovy poznatky kutila:
1. Rozebrat elektronický přístroj je jednoduché.
2. Znovu ho sestavit, aby znovu fungoval, je nemožné.

Počítač

Výkonnost počítače je dána:
- inteligencí - tedy počtem pevně zabudovaných chyb
- rychlostí - tedy počtem katastrof, které je schopen vyprodukovat za jednotku času
- dobou odezvy - tedy dobou, kterou potřebuje k tomu, aby se zotavil z tvého vstupu

Poznatek Normana Mailera:
Počítače jsou nejinteligentnější idioti na světě.

Bateriový axiom:
Baterie laptopu se vybije minutu před dalším možným dobíjením.

Zákon o garančních opravách:
Počítače, které jsou porouchané, v servisní opravně fungují vždy.

Zákon kompatibility:
Všechny počítače jsou kompatibilní.

Doplněk:

Pouze některé jsou kompatibilnější než jiné.

Z toho vyplývá:

Tvůj počítač je vždy podstatně méně kompatibilní.

Vstupní zařízení

Fenomén "jedno, který prst":
Stiskneš-li dvě klávesy současně, objeví se na monitoru to písmeno, které jsi nechtěl.

Gregorův povzdech:
Vždycky se rozbije ta z kláves, která se nejvíce používá. Tedy Enter nebo mezerník, nikdy si ale nepokazí Pause nebo F12.

Zpětný doplněk:

Když už se pokazí Enter, pak je to vždy v abecední části klávesnice, nikdy ne v numerické.

Výjimka:

Pracuješ-li s myší a potřebuješ klávesnici jen na vyťukávání dlouhých číselných řad, pak je to právě naopak.

Zákon dvojúderu "ukončit" - "neukončit":
Dostaneš-li se omylem do místa, kde máš odpovědět na otázku zda se má program ukončit, zvolíš omylem vždy variantu "ukončit - změny neukládat"

Upřesnění pro anglické programy:

Klávesy Q (quit) a A (abort) jsou umístěny zvláště vhodně blízko sebe.

Tiskárna

Tiskárna se rozpadá na neustále ucpanou tiskací hlavu, příliš pomalý posunovač papíru, nepasující kabel, vytlučenou barvící pásku, případně prázdnou tonerovou kazetu a na elektroniku, která nerozumí počítači - a to právě v okamžiku, kdy ji zapneme.

Teze o dvojjedinosti tiskáren:
V zásadě existují dva typy tiskáren:
1. Bodové, které za nervy drásajícího hluku zaneřádí papír nečitelnými hieroglyfy
2. Laserové a jim podobné, které učiní totéž za nervy drásajícího ticha.

Charlesovo základní pravidlo:
Tiskárna nikdy nedostane tak málo dat, aby nemohla nesmyslnými znaky zasvinit alespoň jeden papír.

Zásada o standartní tiskárně:
Jediný standart, které mají různé tiskárny je síťový kabel.

Upřesnění:

Neplatí pro anglické zásuvky a napětí v amerických sítích.

Paměti

Pravidlo disket:
Když už se disketa v mechanice poláme, použij sílu.

Doplnění:

Když se přitom mechanika poláme, nezoufej, stejně by musela být tak jako tak vyměněna.

Poučka o čtecích chybách:
Čtecí chyba je možná jen v souboru, který nutně potřebuješ a jehož zálohu nemáš.

Gotzův poznatek o všudypřítomné nejistotě:
Poté co jsi - např. při formátování - odpověděl <A> na otázku programu:"Jste si jistý?", napadne tě, že si vůbec jistý nejsi.

Z toho vyplývá:

Když potom disketu zkontroluješ, můžeš si být jistý: právě si smazal nejdůležitější soubor.

Základní pravidlo o neodvratitelnosti lepkavých tekutin (též poučka o Coca-Cole a slazené kávě):
Šálek od kávy či sklenici od Coly převrhneš na stůl jedině tehdy, když je v nich tekutina.

Důsledky:

1. Vylitá tekutina vyrazí s nemilosrdnou přesností na cestu k nejdůležitější disketě na stole.
2. Její cesta vede přes jediné výtisky a písemnosti, od nichž zatím nemáš ani kopie, ani soubory
3. Fleky učiní na těchto záznamech navždy nečitelnými ta nejdůležitější místa.
4. Když tekutina dorazí k cílové disketě, nateče do jejího čtecího otvoru.
5. Je-li na výběr více disket, vybere si tekutina tu, na níž je nejvíce souborů, jejichž obsah už nedokážeš nikde sehnat.
6. Disketu nakonec nelze přečíst.
7. Lze-li přesto na disketě číst jednotlivé soubory, pak jsou to jen ty nejméně důležité (např. textový soubor s účtem za nákup minulého týdne)
8. Záchranný program umožní opět čitelnost všech sektorů diskety. S výjimkou těch o všem rozhodujících.

Věta o zdraví prospěšných účincích disketových boxů:
Když box zavřeš a zamkneš, abys jej mohl přenést, zámek vyskočí. Přitom se všechny diskety vysypou a rozprchnou se po místnosti v co největším okruhu.

De Latesův povzdech:
Na prázdné disketě můžeš hledat dlouho a marně.

Doplněk:

Také na plné disketě můžeš hledat dlouho a marně.

Závěr:

Na každé disketě můžeš hledat dlouho a marně.

Software - všeobecně

Software je podařený pokus, jak optimalizovat nedostatky hardware a jak další vývojem přidat nové chyby...

Morschhauserova otázka:
Podpora? Co je to?
(Mimochodem otázka, na kterou dodnes nikdo nedokázal odpovědět)

Zásada k pochopení softwarového průmyslu:
Všechny velké softwarové vynálezy byly uskutečněny na základě nosných chyb v programech.

1. závěr:

Každý program má své nedostatky.

2. závěr:

Každý program má vždy o jednu chybu více.

3. závěr:

Odstranění jedné chyby vyvolá alespoň dvě nové.

Logické opačné závěry z existence utilit:
1. Skutečnost, že existuje velmi mnoho malých, užitečných programů dokazuje, že existuje také velmi mnoho velkých neužitečných programů.
2. Skutečnost, že existuje velmi mnoho velkých neužitečných programů dokazuje, že existuje ještě více malých neužitečných programů, protože přece existuje víc malých než velkých programů.

Borisův závěr

Efektivita programu je nepřímo úměrná jeho ceně.

Expertní poznatek:
Expertní systémy se poznají podle toho, že ze vstupního údaje "růže voní lépe než zelí" vyvodí, že z růží bude také lepší polévka.

Závěr Hanse Matthöfera

Umělá inteligence je horší než přirozená blbost.

Behmeho definice WYSIVYGu:
Francouzský překlad WYSIVYGu zní:"Honni soit qui mal y pense" nebo ve zkratce HSQMYP.

Zpětný překlad

Anglický překlad WYSIVYGu zní:"What you see is what you might get".

Zpřesnění

Pokud chováš naději, že by ses mohl s prací blížit k závěru, zní překlad WYSIVYGu "What you see is what you never get" nebo ve zkratce WYSIWYNG.

Zpracování textu

Teina relace zhroucení - paměť:
Počítač se zhroutí jen tehdy, nebyl-li text dlouho ukládán.

Axiom utajených tiskových chyb:
Podstatné chyby v textu objevíš tehdy, až je text vytištěn a soubor na disketě vymazán.

Lidé

Podle nepotvrzených pověstí existuje kromě trojúhelníku počítačový fanatik - počítač - jiný počítačový fanatik, ještě jiný, tajuplný svět lidí, zcela nenadšených pro počítače...

Zákon o strukturální neslučitelnosti počítačového koníčka a manželek:
Pouze v případě delšího zdrojového kódu, dosud neuloženého v paměti, použije manželka jediný přístroj v okruhu 10 km, který ihned spálí hlavní pojistku.

Axiom dítěte na klíně:
Dítě, které dosáhne rukama na klávesnici, přijde hned při první příležitosti na kombinaci kláves, kterou se dá něco zničit. Existuje-li více možností, pak si vybere tu, která má nejkatastrofálnější následky.

Omezení

Neumožníme-li přijít dítěti na osudnou kombinaci kláves, skončí to při nejmenším u zápisu xxxxxxo jojfjfj cxcxc ....

Fenomén zainteresované mládeže:
To jediné, co tvé dospívající děti na počítači zajímá, jsou černé kopie her, které za tvé nepřítomnosti kopírují na pevný disk.

Závěr

Tato činnost zavleče na tvůj počítač každý virus z okruhu 400 km.

Fenomén jiného počítačového systému:
1. Nejzkušenější počítačový fanda ve tvém okolí má jistě jiný počítač než ty.
2. Bude tě při každé příležitosti upozorňovat, že takový počítač jako máš ty, si pořizují jen absolutní začátečníci.
3. Všichni mu uvěří.

Podobenství o nezaujatosti tvého okolí:
Je jedno jaký počítač máš; nikdy nemáš ani nejnovější, ani nejlepší model, a proto se ti budou všichni posmívat.

Počítačový průmysl je společnost spiklenců. Programátoři, fanatici a výrobci hard- a software se spikli proti uživatelům. Uživatelé, fanatici a programátoři se spikli proti výrobcům. Fanatici, uživatelé a výrobci se spikli proti programátorům. A všichni společně se spikli proti lidem, kteří o počítači vědí je to, že zabírá místo na psacím stole...

Programátoři

Programátoři jsou (i přes protichůdné pověsti) lidé, kteří se v pozdních nočních hodinách, určených ke spánku, pokoušejí pomocí zcela nevhodných vývojových balíků pro neslučitelné spletence chybami zamořeného hardware přeměnit navzájem si odporující požadavky uživatelů v programy, které nakonec nikdo nepoužije...

Lückeova podstata programování:
Nebude to fungovat.

1. upřesnění

Pokud to přece jenom funguje, naprogramoval to někdo jiný.

2. upřesnění

Jedinými jazyky, které všichni programátoři ovládají perfektně, jsou klení a nadávání.

Závěr

Počítač udělá to, co naprogramuješ, ne to, co chceš.

Odborníkův axiom:
Odborník je někdo, kdo ví stále víc o stále méně věcech, až nakonec ví absolutně všechno o naprosto ničem.

Axelův závěr programování:
Když nevíš co děláš, dělej to s noblesou.

Premisa o konstantním času:
úsilí krát čas = konstanta

1. zpřesnění:

Jestliže máš ještě dost času, budeš vynakládat málo úsilí.

2. zpřesnění:

Blíží-li se čas, který máš k dispozici, k nule, roste úsilí k nekonečnu.

3. zpřesnění:

Bez "poslední minuty" bys nic nedokončil.

Syndrom kvality:
Každý program, který dobře začíná, špatně končí. Projekt, jehož programování začíná špatně, skončí katastrofálně.

1. závěr:

Co vypadá jednoduše, je složité. Co vypadá složitě, je nemožné. Co vypadá nemožně, dokáže vyřešit i uklízečka, a to bez počítače.

2. závěr:

Nikdy není tak zle, aby nemohlo být ještě hůř.

3. závěr:

Uklízečka začínala kdysi dávno u konkurence jako systémový programátor.

Hartzův zákon nejistoty:
Nejasnost je konstantní.

Axiom rešerše:
Informace, která je naléhavě potřebná, je nejhůř dostupná.

Zákon o vynalézavosti uživatele:
Je-li zjištěno, že existují 4 různé možnosti, jak přivést program ke zhroucení, a jsou-li všechny čtyři odstraněny, najde první uživatel pátou.

Zákon o dokumentaci:
Návody nikdo nečte.

Výjimky

1. Špatné návody čtou recenzenti.
2. V návodech se čtou obvykle je ty pasáže, které přimějí uživatele dělat chyby.
3. Každý návod zastará v okamžiku vydání.

Dogma o zákeřném algoritmu:
Jestliže program funguje, pokazilo se něco už předem.

Závěry

a) Je jedno, co se pokazí, v každém případě to bude vypadat správně.
b) Ten, koho poprosíš o pomoc chybu nenajde.
c) Náhodně příchozí objeví chybu hned, aniž bys ho o radu žádal.
d) Je jedno, co se nepodaří; vždy je tady někdo, kdo to věděl předem.
e) Nevěř na zázraky - spolehni se na ně.

Tempelmannův poznatek o elegantním programování:
Komplexní programy mají jednoduchá, snadno realizovatelná, avšak chybná řešení.

Zobecnění:

Zkratka je nejdelší vzdálenost mezi dvěma body.

Pravidlo "90-90-10" programového projektu:
1. Prvních 90% programu spotřebuje 10% času, který je k dispozici.
2. Zbývajících 10% programu si vyžádá 90% času.
3. Ty začínáš vždy s oněmi zbývajícími deseti procenty.

Důsledné zákaznické zpřesnění:

Oněch 10%, s kterými jsi začal, věnuješ na rutinu, kterou zákazník nakonec bude chtít vypustit.

Helmutův axiom o příkazech:
Příkaz musí být alespoň tak dlouhý, aby bylo možné v něm udělat minimálně tři překlepy.

Poznatek aplikačního programátora:
Zásada: uživatel dělá všechno špatně.
1. Když napíšeš "Napiš <J> nebo <N>" napíše "<J> nebo <N>".
2. Když napíšeš "Stiskni <ENTER>", napíše "<ENTER>".
3. Když napíšeš "Stiskni libovolnou klávesu", zmáčkne SHIFT nebo NUMLOCK.

Treplinův povzdech:
Existují dvě metody jak psát bezchybné programy. Funguje však jen ta třetí.

Uživatel

Obvykle je uživatel definován jako periferní zařízení, jež se snaží pomocí nedostatečného hardware a nesrozumitelného programu vyřešit problém, který by bez počítače dal vyřešit dvakrát rychleji...

První zásada použití počítače:
Když se něco nedaří, víš jen, že ses dopustil lichého počtu chyb.

Druhá zásada použití počítače:
Počet chyb n v libovolném počítači, respektive libovolném programovém balíku lze přesně vypočítat podle vzorce:
n > a, kde a je libovolně zvolené číslo

Třetí zásada použití počítače:
Jestliže se ti něco daří, pak je počet chyb větší než n + 1.

Čtvrtá zásada použití počítače:
Když už nefunguje vůbec nic, přečti si konečně návod k požití.

Axiom o rozmnožování problémů:
V každém velkém problému je skryt jeden malý, který by rád ven.

Shainkerův opak:

V každém malém problému je skryt jeden velký, který by rád ven.

Joachimův povzdech:

I tam, kde není vůbec žádný problém, je skryt jeden velký, který by rád ven.

Zákon o statistické logice výrobců software:
80% uživatelů pracuje - podle průzkumů trhu - pouze s 20% procenty funkcí.

První logické zpřesnění:

20% uživatelů by potřebovalo oněch 80% funkcí, které jejich program nemá.

Druhé logické zpřesnění:

Patříš se stoprocentní jistotou k těmto dvaceti procentům.

Vysvětlení:

Programátor by byl poslední, kdo svůj program použije.

Poučka o využití programu:
...